Odbourejte duševní chudobu a obklopte se laskavými lidmi. Když čtete laskavost, nemyslím falešnou povrchnost. Měli byste vnímat skutečnou přítomnost a nehranou účast. Někdy nejde změnit kompletně všechno (bydliště, zaměstnání apod.). Ale známé, kamarády a přátelé si vybíráme podle svého. Je nezbytné si uvědomit, že nikdo z nich není a ani nebude vaším odborným terapeutem. Je totiž pravděpodobné, že budete obklopeni dalšími narcisty anebo jejich létajícími opicemi. 

Jakýkoliv kontakt s lidmi může být zpočátku problematický. Zaměřujete svou pozornost na skutečné detaily. Možná budete nuceni reagovat na existenční tíseň, která vás může překvapit. Může se dostavit vyhraněné vnímání od hranic falešné přetvářky a pokrytectví až po nekompromisní vycítění patologického chování. Vnímáte naskládanou realitu jinak, než dřív, protože se změnilo vaše fenomenální vědomí, struktura mozku a principy etiky zkušeností. Paměť je selektivní a umíme se dokonale sebeobelhávat. Intuitivní nastavení nás udržuje v tvrzeních, ke kterým jsme více opatrní a skeptičtí.

Proč taková podezíravá ostražitost? Protože procházíte procesem léčení a získali jste životní zkušenost. Dnes pravděpodobně dobře rozumíte významu "šedá skála" nebo "poker face" a jiným. Pozorněji vnímáte svou intuicí, které nasloucháte přednostněji, než sluchu a zraku. Více budete umět číst mezi řádky, neboť jste obdařeni zralejším názorem.

Všimli jste si, jak někteří dokáží tvořit děj ze slovního salátu. Točí se ve spirále opakovaných lží, které se opakováním stávají pravdou. Ve skutečnosti je to tak, že budují mlhu, kterou se vás snaží vmanipulovat do příběhu. Tento je vytvářen výhradně v závislosti na vašem vnímání a chápaní věcí. V podstatě nic moc neřeknou a o zbytek se postará shluk vašich emocí. Pro člověka s narcistickým syndromem je velmi obtížné se bez osobního prospěchu podřizovat druhému, dokud sám není příkazcem.

Člověk s narcistickým syndromem trestá druhého tichem. Odmlčí se jako projev svého pohrdání vámi. Jeho povýšenost by se dala krájet a plave v pocitu ega bez hranic mocnosti. Moudrý člověk si je však vědom toho, že se jedná o provokaci a hru malého dítěte, které se právě urazilo. Odmlčením se snaží ve vás vytvořit pohnutky k vašemu sebezpytování. Tichem byli s největší pravděpodobností také trestáni (nebudu s tebou mluvit, dokud si neuklidíš; nikam nepojedeš, běž do svého pokoje; ty raději mlč, stejně říkáš jen samé nesmysly apod.).

Ticho je běžnou formou léčby duše a na to sází své karty proti vám. Domnívají se, že dávkováním ticha vás dovedou k tomu, abyste jste přistoupili na jejich hru. Hru o ponížení a podrobení si vás. Když v jím dávkovaném odmlčení se najdete skutečně sami sebe a definitivně se od něho odpojíte (čemuž ze své podstaty nevěří), dostaví se jeho grandiózní reakce, protože chápe, že nedosáhl obmýšleného účelu, ale jeho ego nepřipustí fakt, že prohrál (protože on musí mít definitivní poslední slovo). Zůstaňte v pasivitě a nenechte se vtáhnout do dalších jeho představení.

Bohužel, lidé naslouchají jen tomu, co chtějí slyšet a nikoliv tomu, co potřebují slyšet. Uměním je odebrat plevel a najít zrna pravdy. Někdy říkám naučit se číst mezi řádky.

Denním chlebem manipulátorů je mlžit, okecávat a neříkat příliš mnoho. Musí vybudovat mlhu vašeho přesvědčení, aby neprozradili své malé lži, které by se mohli spojit ve fatální důsledek. Až vaše hodnota pomine, budete jim lhostejní. Pokrytec nikdy pravdu nepřizná. A ještě jeden malý poznatek k asociálům. Nikdy dobrovolně sami neodejdou jako první, budou se vás držet do poslední chvíle. Budou se vracet, dokud vy je definitivně a napořád neodstřihnete. Ačkoliv vám budou tvrdit opak.

Proč se trápíme. Proč nám byl dán tak velký potenciál strádání a utrpení. Když porozumíme mechanismu vlastní tvorby "sebemrskačství", je pochopitelné, že situace budeme zvládat snadněji. Budete se cítit ukřivděni do té doby, než křivdu pochopíte. 

Protože soustavným a pravidelným naříkáním na ublížení, poukazováním na trpký životní úděl se do své bolesti budete opakovaně vracet. Je to stejné, jako když jste se učili psát a počítat. Tady více, jak kdy jindy platí, že opakování je matka moudrosti. Opakováním si a věčným připomínáním si vlastního negativního pohledu se naučíte dokonalosti v temnotě bytí.

V té tmě, kterou jste si na sebe hodili, se budete rochnit tak dlouho, než narazíte na malou skulinku světla. S očekáváním a v naději se vrhnete za nicotným paprskem světla, byť předpokládáte, že to může být někdo, kdo slepému nastraží past. A výsledkem bude, že se zaseknete v kolotoči pro křečka. Ačkoliv tma bude mít milion odstínů, vždycky to bude jen tma. Je nutné do svého světa vpustit barvy a otevřít okna.

Vyvětrejte hned, nic neodkládejte a na nic nečekejte. Radím vám vyhledat odborníka a výhradně jen s ním řešte své problémy, protože odborník je tady pro Vás. Všechno ostatní je studijním materiálem. Neubližujte si dobrovolně pro potěchu druhých.

Šíření pomluv, bude stejně použito proti vám. Proto nikdy nebuďte tím, kdo je vypustí do světa. Setkáte-li se s pomluvou namířenou proti vám, zachovejte klid, nereagujte zbrkle a přehnaně, nemá to smysl. Protože tomu, kdo pomluvy šíří to stejně nevysvětlíte a nemá cenu se tím trápit. Berte to jako fakt, kterým autoři a šiřitelé mluví sami o sobě a pokouší vás k unáhlené reakci s maximálním zájmem o ještě hodnotnější informace. Když s nimi půjdete do konfliktu, utvrdíte je v jejich verzi. "Hmmm" anebo "no jo no", popřípadě "to mě nezajímá" jako neutrální reakce zůstane ve vašem stadiu léčení nejvhodnější. Zpracovat pomluvu do skutečného významu je prací nezaujatého odborníka. 

Než cokoliv řeknete o ostatních, je dobré si udělat čas na popřemýšlení a filtrovat informace zkouškou tří sít. Tuto techniku označuji zkratkou "PLP". První síto je PRAVDA. Zkontrolujte, zda to, co chcete říct je pravda. Druhé síto je LASKAVOST. Zkontrolujte, zda to co chcete o druhém říct, bude k němu laskavé. A třetím sítem je PROSPĚŠNOST. Ujistěte se o užitku, tedy komu a jak bude sdělení prospěšné. Pokud dojdete k závěru, že sdělení není pravdivé, není laskavé a není prospěšné, bude se jednat o pomluvu. Pomluvy jsou špatná věc. Na začátku se mohou tvářit jako ohromná zábava, ale nakonec se promění v hořkost.

Nezapomeňte, že tomu komu se svěříte, s vámi nemusí skutečně soucítit a snažit se vám pomoci, protože moc dobře víte, že nic druhého nepotěší víc, jako slyšet o vašem (cizím) neštěstí. Nevěřili byste, jak někomu může pomoci vědět, že je na tom lépe, než vy! Když lidé budou vědět, že se máte špatně – budou se vám vysmívat, když budou vědět, že se máte dobře – budou vám závidět. Lidem se nikdy nezavděčíte a pomoci se nedovoláte.

V běžné konverzaci si vybírejte taková témata rozhovorů, která se nebudou týkat vašich problémů. Pokuste se nedávat příležitost sobě a ani druhým k srovnávání a posuzování. Velmi pravděpodobně nerozeznáte falešnou laskavost od neodsuzující upřímnosti, byť jste velmi silná osoba a máte právo se cítit slabá. Falešný přitakávač s pokřiveným charakterem vám nepomůže pocit slabosti odbourat, ale spíš zneužije vaší důvěru proti vám, když hledáte podporu při zvládání stresu a znovu získání důvěry.

Tím neříkám, abyste se uzavřeli do sebe a zanevřeli na celý svět. Naopak, komunikujte a mluvte s radostí a nadšením z obyčejného lidského bytí. Bavte se, vyhledejte jakoukoliv aktivitu, kterou budete posilovat své sebevědomí a sebelásku. Těšte se z každého nového rána, z toho, že svítí slunce anebo z toho, že vidíte, slyšíte a můžete jít kamkoliv jen chcete. Škarohlídy nemá nikdo rád a na zahořklé lidi není nikdo zvědavý.