Po ukončení jakéhokoliv vztahu v narcistickém prostředí se můžete nacházet v pocitu, že role, ve kterých jste, vám nepatří. Můžete mít pocit, že pro své přátelé nejste dost dobří, jelikož mohou mít daleko lepšího kamaráda, než jste vy.

Jako rodič můžete podléhat pocitům, že nejste dost dobří, protože děláte všechno špatně a jen čekáte, kdy na to někdo přijde, aby vás potrestal třeba odnětím dětí kvůli špatné výchově. Jakmile o sobě začnete, pochybovat okamžitě hledejte protidůkazy. 

Je důležité si uvědomit, že každý čas od času zažívá pochybnosti o sobě nebo se propadá k perfekcionismu. Tyto příznaky samy o sobě nemusí nutně znamenat, že trpíte syndromem podvodníka. Pokud však zažíváte tyto příznaky důsledně a ovlivňují vaší schopnost fungovat a uspět ve svém pracovním nebo osobním životě, bylo by vhodné zvážit vyhledání podpory nebo terapie k řešení tohoto problému.

Zejména v narcistické manipulaci, kdy narcisté o sobě navenek nemají žádné pochybnosti, může přeživší trpět absolutní vnitřní přesyceností pochybnostmi. Syndrom podvodníka způsobuje, že člověk má pochybnosti o sobě a odpovědnost za ně směřuje na sebe. Zatímco narcisté mívají také pochybnosti, ale odpovědnosti za ně se zříkají přenosem na druhé. Vidíte, jak velmi blízce si oba dva jsou? Výzkum ukazuje silnou korelaci mezi narcismem a syndromem podvodníka.  

Důvěřujte procesu a začněte si psát denní záznamy například podle tohoto vzoru.

Existuje několik běžných příznaků syndromu podvodníka:

• Podceňování se. Osoba se syndromem podvodníka může pochybovat o svých schopnostech, ačkoliv dosahuje úspěchu ve svém oboru. Mohou připisovat své úspěchy spíše vnějším faktorům, jako je štěstí, než svým vlastním dovednostem, tvrdé práci a důsledné disciplíně.
• Perfekcionismus. Lidé se syndromem podvodníka si mohou pro sebe nastavit extrémně vysoké standardy a mohou být příliš kritičtí ke své vlastní práci. Protože nejsou spokojeni s ničím menším než s dokonalostí. Své projekty a úkoly dokončují v delším horizontu. Stále mají pocit, že to ještě není dokonalé.
• Obtížnost přijímání komplimentů. Člověk se syndromem podvodníka může mít potíže uvěřit, že je skutečně schopen nebo si zaslouží chválu. Mohou odmítnout komplimenty nebo je připsat něčemu jinému než svým vlastním schopnostem.
• Strach z odhalení. Lidé se syndromem podvodníka mohou mít pocit, že jsou neustále na pokraji "odhalení" podvodu nebo selhání. Mohou se obávat, že budou zpochybněni, a mohou se vyhýbat novým úkolům ze strachu, že selžou.
• Nedostatek důvěry. Osoba se syndromem podvodníka může postrádat důvěru ve své vlastní schopnosti, i když je kvalifikována pro úkol nebo pozici. Mohou váhat promluvit nebo se prosadit ve skupinových situacích.

Pokud je syndrom podvodníka strategií sebeprezentace, dávalo by smysl, aby s touto strategií souvisela jakákoliv forma narcistického syndromu. Ve svém jádru se lidé s narcistickým syndromem pokouší regulovat potřebu sebeúcty.

Tichý narcista má neustálou potřebu vyhýbat se odmítnutí a zpětné vazbě, která může potvrdit jeho nejhlubší strach z nízké sebeúcty.

Grandiózní narcista má neustálou potřebu vyhýbat se jakýmkoli náznakům, že nemusí být tak nadřazený a mocný, jak si věří, že je.

Mnoho lidí, kteří trpí extrémním syndromem podvodníka, se často vyhýbají plnému vyjádření sebe sama, protože se bojí, jak budou vnímáni ostatními, pokud tak učiní. Syndrom podvodníka má silně negativní souvztažnost se zdravou sebeúctou, sebe-přijetím, autonomií, osobním růstem, pozitivními vztahy s ostatními, smyslem pro život a životní spokojeností.

Většina z nás zažívá pocity podvodu nebo pochybuje o své schopnosti udělat požadovaný dojem na ostatní v různých okamžicích našeho života.

Jednou z potenciálních cest k realizaci svého nejlepšího já, je snížení nadměrného zaujetí tím, jak nás vnímá okolí a co si kdo o nás bude myslet. Nebojte se, že budete podvodník. Snažte se být autentičtí.